Váš život může někomu připadat jako jedna velká dovolená, netoužíte někdy po usedlejším zaměstnání?

Jestli Vám přijde můj život jako jedna velká dovolená, mile rád Vás na jednu takovou dovolenou vezmu. Dopředu Vám dám jídelní lístek, co vás čeká, seznam nemocí a parazitů, které vám hrozí a fotografie ubytovacích prostor, na které se můžete těšit. Kdybych toužil po usedlejším zaměstnání, tak bych činil. Příroda mě životně naplňuje a to co dělám, mě činí šťastným. 

Hodně cestujete, kde vám je nejlépe? Platí všude dobře, doma nejlíp?

Abych řekl pravdu, čím více jsem na cestách, tím je mi jasnější, že mým skutečným domovem je Česká republika. Obdivuji pestrost naší země, přírody, i našeho národa. 

Existuje ještě nějaké místo na zemi, kde jste nebyl a kam byste se rád podíval? A kam se naopak nikdy vrátit nechcete?

Jakub Vagner
Foto: Archiv Jakuba Vágnera

Každé místo, na kterém jsem kdy byl, bylo něčím výjimečné a zajímavé, a to ať už po kladných či záporných stránkách. Každé z těchto míst mi tak něco dalo a rozhodně není jediné, kam bych se vrátit nechtěl. Ono vidět hrůzu a utrpení není příjemné, ale člověk si alespoň skutečně začne vážit toho co má u sebe doma.

Vaše profese je hodně dobrodružná, kde naposledy jste se bál o život?

Za roky co cestuji a natáčím, jsem si vybudoval filmový štáb, který je mi věrný a podstupuje se mnou nejenom veškeré expedice, ale také veškerá rizika která s tím přichází. Když jsme spolu začínali, byli jsme nejen výrazně mladší, ale většina z nás také nespoutaným životem bez rodin a dětí. Dnes je situace jiná a naše zodpovědnost se vracet je mnohem větší. Pokud mám svou noční můru, je to strach o lidi, za které mám na expedici zodpovědnost. Nejvíce nebezpečné situace zažíváme v poslední době jistě v Africe, a to při srážce s lidmi, pro které je hodnota lidského života měřitelná v desítkách dolarů.

Procestoval jste všechny kontinenty, laika napadne, jak a kde nocujete?

Mým nejoblíbenějším hotelem je prales a tisíce hvězd. Představte si ale africký hotel, kde nejsou ani dveře ani okna, vše je z betonu a v pokoji je jedna jediná věc, a tou je matrace mnoha barev neidentifikovatelných tělních tekutin. V takových hotelech si často rozdělám na svém pokoji dokonce i stan.

Jak nákladná je vaše profese a jak sháníte peníze na výpravy? Co byste doporučil například zájemci o výpravu do Amazonie?

Jakékoliv sportovní odvětví lze provozovat na různých úrovních. Čím vyšší cíle si kladete, tím je vše samozřejmě nákladnější. Každopádně jsou ale místa, kde Vám ani veliké finance příliš nepomohou. Své objevné expedice si platím ze svých vlastních a sponzorských zdrojů. Filmové expedice jsou placeny televizními společnostmi. Pokud se chce někdo podívat do Amazonie, tak si musí předem říci, jak daleko se chce do nitra pralesa podívat, a tak co je schopen tomu obětovat, a tím logicky i jaká rizika podstoupit. Pro většinu lidí se slovo Amazonie rovná Brazílie, Manaus. Tam Vás průvodce v jeepu vyveze do pralesa a ukáže pár opic a papoušků. Bude to taková lepší zoologická zahrada. Rozhodně se ani mílemi nepřiblížíte k tomu, co skutečně můžete v Amazonii spatřit. Ať už cestovatelé jedou kamkoliv, pokud chtějí vidět zázraky přírody, musí jít vždy vlastní cestou. Jít po stopách turistických průvodců je možná bezpečné, ale vždy budete tisící v řadě. Ať už pojedete kamkoliv, je podstatné nastudovat celou problematiku lokality. Do toho se počítají především veškerá rizika, a to i taková, jakými mohou být i náboženské rozdíly.

Co vás na rybářství nejvíce baví?

Jakub Vagner
Foto: Archiv Jakuba Vágnera

Na rybářství mě nejvíce baví čas strávený v přírodě, a tak i samotná podstata, a tou je být součástí přírody samotné. Tak zažijete pocit, kdy se budete cítit absolutně svobodní.

Pokud nejste na „rybách", jak trávíte volný čas?

V poslední době věnuji svůj veškerý volný čas jezeru Katlov, kde se snažím vybudovat ráj pro ryby, rybáře a jejich rodiny. Je to překrásný kus české přírody, který stojí za to vidět. Rybáři z Čech i zahraničí si jezdí na Katlov plnit své rybářské sny a pořádáme tu i prestižní rybářské závody. V květnu zde proběhne již druhý ročník mistrovství světa juniorů v lovu kaprů „World Carp Classic Junior“. Ve volném čase se také snažím přednášet pro veřejnost i po základních a středních školách a přivést tak co nejvíce dětí zpět k přírodě. To je můj hlavní cíl do následujících let. Nejvíce svého času teď věnuji natáčení s Českou televizí dětských pořadů „S Jakubem v přírodě“. Společnost mi dělají dvě děti Anička a Lvíček, kteří se mnou cestují po českých krajích, a společně se učíme, jak si naši přírodu užít a lépe ji poznat.

Kam byste se vydal na ryby u nás? Máte nějaké oblíbené místo, které navštěvujete pravidelně?

Česká republika nabízí tolik krásných koutů, že skutečně nevím kam dříve. Jako kluk jsem trávil hodně času na orlické přehradě a také na přehradě Klíčava u svého strýce. Stejně tak rád vzpomínám na dobu, kdy jsem žil v Tovačově u Tovačovských jezer. Nejraději mám vody, kde nevím, co plave a je jedno, jestli jsou to hluboké přehrady, nebo zapomenuté lesní tůně.

Jak vypadá česká rybářská kultura v kontextu s tou světovou? Můžeme být na své rybáře pyšní?

Česká republika patří ve světě sportovního rybolovu zcela jistě k velmocem. Jsme sice malý národ, ale máme mnoho mistrů Evropy i světa v rozdílných rybolovných technikách, a to mezi muži i ženami. Dokonce si troufám tvrdit, že na počet obyvatel jsme ve srovnání s ostatními zeměmi nejúspěšnějším rybářským národem.

Je známo, že k dobré rybě nejlépe sedí dobré víno. Jste i vy milovníkem vín? A máte i nějakou oblíbenou kombinaci ryba-víno?

Víno a jeho znalce obdivuji, ale sám se mezi ně rozhodně neřadím. Alkohol mě obecně v mém životě míjí. Ryby mám nejraději ve vodě, a pokud si mohu vybrat rybu k jídlu, pak je to rozhodně candát.

V jednom z rozhovorů tvrdíte, že lze ryby chytit v podstatě na cokoliv, třeba i na nedopalek od cigarety. Máte i vy ve svém rejstříku nějakou bizarní návnadu, na kterou jste rybu ulovil?

Relativně před pár lety chytali rybáři na bambusové pruty a nejsofistikovanější nástrahou byl hrách.  Dnes je situace na rybářském trhu diametrálně odlišná a rybářské znalosti i vybavení tak trošku předběhlo evoluci. Ryby se ale každopádně učí novým trikům rybářů, a tak se stále vymýšlí nové návnady i nástrahy. Samozřejmě že své tajné fígle mám, ale rozhodně je nebudu prozrazovat.