Systém vysokorychlostního podlahového vytápění je založen na rychlém proudění vody v topení. Během hodiny se kapalina v topném médiu vymění až 70krát. Tepelná ztráta je tak minimální a centrální jednotka dohřívá kapalinu jen asi o 3°C. Díky použitému materiálu topných těles a jejich objemu je navíc potřeba jen malého množství vody – na vytápění plochy 100 m2 stačí 14 litrů.

Proč nízkoteplotní?

Systém k vytápění využívá teploty jen o málo vyšší, než je požadovaná teplota místnosti. Patří proto k  nejúspornějšímu a nejekologičtějšímu vytápění. Pro srovnání: Ostatní typy podlahového topení se pro ohřev teploty v místnosti na 20°C musí zahřát na více než 30°C, zatímco vysokorychlostní nízkoteplotní podlahové vytápění na stejnou teplotu místnost zahřeje už při 22°C. Podle testů přitom každý stupeň může ušetřit až 3 % energie.

Přerozdělení tepla

Další úsporu zajišťuje i schopnost tohoto topení přejímat energii z dalších zdrojů a dále ji rozvádět. Pokud např. do jižních místností svítí slunce nebo v kuchyni hřeje trouba, systém jejich teplo vstřebá a rozvede do chladnějších místností. Současně s tím se vypíná zdroj tepla, což znamená další úsporu.

Funguje to ale i na opak – systém je schopen pasivního chlazení, což leckdo uvítá zejm. v létě, kdy je možnost převádět chladnější teplotu do teplejších místností vítána.

Instalace

Tento typ podlahového vytápění může pracovat s jakýmkoliv zdrojem tepla – s kotlem na plyn, na dřevo, elektřinu nebo centrálním zásobováním. Nejlepších výsledků je možné dosáhnout ve spojení s tepelným čerpadlem.

Instalace se od zavádění ostatních typů podlahového topení neliší. Potrubí lze ale i lepit tavnou pistolí přímo na beton či tepelnou izolaci, dále podlahu pokrýt samonivelační stěrkou a poté rovnou položit dlažbu či plovoucí podlahu.