Dostal jste cenu za studentskou práci ve věku, který je charakteristický tím, že se většina lidí už jakémukoli dalšímu vzdělávání vzpírá. Jak se Vám podařilo zachovat si chuť ke studiu na vysoké škole i před padesátkou?

Protože jsem měl podporu doma a protože mi vyšli na univerzitě vstříc v tom smyslu, že jsem mohl využít individuální přípravu, a taky protože jsem v sobě znovuzažehl jistý typ urputnosti a soutěživosti sám se sebou, hm a protože, co se mozku týká, je potřeba, míním, spíše věku vzdorovat než se mu podvolovat. Byl to trochu i hec. A chtěl jsem se dozvědět, co všechno vlastně a na jaké úrovni doopravdy vím, nebo spíš správně chápu a umím zařadit do kontextů, v oboru, kterému se amatérsky a s láskou věnuji od dětství, totiž v přírodovědě. A taky jsem si chtěl pod ten vrcholek, totiž pod ekologii vážek, dostavět tu pyramidu základních věcí, doplnit, zkompletovat a zinstitucionalizovat to všechno, ať to líp vypadá:-)

Receptem na studijní úspěch je opravdový a živý a dlouhodobý zájem o věc, nic jiného, myslím, že ani silná ambice a touha po úspěchu, větší sílu nemá.

Jaké oblasti se týkala práce, za niž jste obdržel cenu rektora? Jaký je Váš recept na to, aby se člověk s individuálním plánem stal jedním z nejúspěšnějších studentů na univerzitě?

Primárně, myslím, aplikace, která umožňuje na základě výstupů různých ekologických analýz určit poměrně rychle, "na pár doteků", druhy vážek, které potkáte v naší krajině, aniž byste museli danou vážku brát do ruky a orientovat se v odborném názvosloví jednotlivých částí jejího těla. Přičemž výsledky svého pozorování můžete zpětně odeslat a vaše data jsou zařazena do systému, aplikaci dále zpřesňují a mohou pomoci k efektivnější ochraně přírody. No, vlastně jsem měl prvotní nápad a představu o architektuře a logice té aplikace, Aleš Dolný to celé přepečlivě dopromyslel, poopravil a vyfutroval dobrými daty a nakonec jsme se "my hoši z přírodovědy" spojili "s chlapci z matematiky a informatiky" a udělalo to v posledku kromě té aplikace samotné ještě vědecký článek, který prošel prvním schvalovacím kolem váženého mezinárodního odborného časopisu, zabývajícího se metodologií v ekologii. Článku jsem takto spoluautorem, jakkoliv, přiznám se, už mu vlastně nerozumím – je plný vzorců a podivných symbolů složité pravděpodobnostní matematiky a fuzzy modelování a podobných španělských vesnic:-) Jo, a receptem, ať už s individuálním plánem nebo bez, je opravdový a živý a dlouhodobý zájem o věc, nic jiného, myslím, že ani silná ambice a touha po úspěchu, větší sílu nemá.

Vážkám se věnujete dlouhodobě. Nejprve jste je fotografoval, nyní se věnujete biologii a ekologii na odborné úrovni. Jsou to dvě oddělené věci, nebo jde o vyústění kontinuálního vývoje Vašeho zájmu o život na naší zemi?

Spíš to "vyústění kontinuálního vývoje", viz výše, ale ono je to jedno s druhým ruku v ruce, když je trochu poznáte, tak je fotíte, a to je pak pozorujete, přičemž se dozvídáte podrobnosti z jejich životů – o tom všem pak mluvíte a tu a tam to podpoříte nějakým pěkným obrázkem a tak pořád dokola...

Možnost pocvičit se v kritickém myšlení a v práci s odporujícími si informacemi, to se hodí vždy a v jakémkoliv oboru, zvlášť v dnešní zoufale prolhané době.

Co si od studia na univerzitě slibujete – chcete se po jeho ukončení věnovat akademické činnosti, nebo je to pro Vás jen způsob, jak z vlastního zájmu obohatit své vědomosti v oboru?

Víte, vyměnit kariéru nadprůměrného zpěváka za kariéru průměrného vědce by byl v mém věku příliš velký luxus, hm, nerozum:-) Tedy spíše z vlastního zájmu obohacovat volnočasově sebe o znalosti v oboru a díky občasným výletům do terénu s kolegy moci pod hlavičkou ostravské univerzity jako její absolvent obohacovat novými znalostmi obor samotný, to považuji za ideální výstup. A vůbec, studium samo, moci se pocvičit v kritickém myšlení a v práci s odporujícími si informacemi, to se hodí vždy a v jakémkoliv oboru, zvlášť v dnešní zoufale prolhané době, kdy stačí vlastnit komunikační kanál se slušným pokrytím a chtít mít k hromadě peněz ještě velkou moc – a Země může být do Vánoc zase placatá, jak pivní tácek. A tak dále až do zblbnutí.

Dospělce mého ražení memorování neuspokojuje, musíte věci rozumět, chápat, co se učíte, jinak se to nedaří – a postrádá smysl.

Jaký byl návrat do školních lavic po letech? Šlo studium díky Vašemu zájmu o obor samo, nebo jste zjistil, že si potřebujete stanovit nějaký pevnější režim a na studium se soustředit dvakrát víc, protože na rozdíl od dvacátníků nejdete studovat vysokou s vytrénovaným mozkem na memorování?

Mám svým způsobem trénink z muziky, texty, písničky, taky je umím nazpaměť a někdy se je musím naučit rychle a celé a tak, ale to stavíte jen jiné kombinace víceméně známého, i když někdy krkolomné... Je mi 48, čtu časopisy o vědě a přírodopisné, vůbec populárně naučné knihy, povídám a píšu si s přírodovědci ze světa, s Alešem v terénu trávíme žvaněním o různých živých jsoucnech a jevech kolem nás celé požehnané dny, mám pevný základ a dozvídám se dobrovolně pořád. Dospělce mého ražení memorování neuspokojuje, musíte věci rozumět, chápat, co se učíte, jinak se to nedaří – a postrádá smysl – když se přede mnou nějaký fundament otevře, bývám opravdu šťasten. Některé předměty jsem se učit nemusel, protože už předtím obsáhl, jiné si se zájmem doplnil, jinými prostě prolezl použiv tzv. kvalifikovaný odhad, hm, i střelbu od boku, pánbu netrestej, nad dalšími si upřímně z různých důvodů zoufal, nicméně od základů matematiky přes biologii buňky až po systém protistů a hub mi občas přišlo líto, že o mnoho toho mála, co jsem udržel do zkoušky, zase rychle přijdu, protože to velmi pravděpodobně jen tak nepoužiju, ani se k tomu jen tak nedostanu. Matkou moudrosti jest totiž opakování, to se dávno ví.

Celý život jste zkoumal hudbu, a to z mnoha stran. Lákalo Vás už třeba dříve, že byste se začal věnovat studiu některého z vědeckých oborů, a to jiných než právě biologie?

Ne. Vlastně hudební výchova a přírodopis resp. biologie byly jediné předměty, ze kterých jsem neměl, u biologie včetně maturity, nikdy horší známku než jedničku, aniž bych se jakkoliv trápil, mno, já jen zkrátka pokračuju stále dál v tom, co je moje:-)

Spolupodílel jste se na vzniku tří knih o vážkách. Připravujete nějakou další publikaci? Pokud ano, bude opět o vážkách, nebo se chcete zabývat i jiným témat z oblasti biologie či ekologie?

Rád bych například: dodělal s Alešem Dolným knihu vážek Evropy se skeny jednotlivých druhů a s fotkami jejich biotopů, takového ekologického průvodce s důrazem na typy krajiny a druhy vážek k nim se vážící. Ta je rozpracovaná, reálně realizovatelná:-) Rádi bychom spolu udělali hezkou knihu o vážkách Francouzské Guayany nebo alespoň nějaké její oblasti, hm, to už jsme trochu v oblasti snů a časoprostorových scifáren. Pověnovat se ochraně přírody bych rád – nějak, smysluplně – a popularizaci biologie, té není nikdy dost: výpravnou knihu o vážkách celého světa, ne atlas, spíš takové obecné pojednání by to chtělo, ukázat je jako zajímavé a krásné tvory, to se, myslím, stane, jen najít trochu času. Rád bych také takovou hodně populární, vyprávěcí, lehkou knihu trochu o evoluční biologii a hlavně o ekologii. Souvislosti, vztahy, rozkrývání pojmů, příklady – neboť myslím, že jsou tyhle dvě vědy v obecném povědomí dost nakřivo, protože se pořád v té své "hovorové" podobě vztahují příliš k člověku. No a tak. Ale zpátky na zem: nejdřív fyziologii rostlin a bakalářskou práci, pak se uvidí:-)