Spolupráce vysokých škol a firem může být prospěšná oběma stranám. Jaké jsou z vaší zkušenosti její hlavní výhody jak pro studenty, tak pro firmy? Plynou pak z tohoto propojení i některá eventuální rizika?

Na vysokých školách je řada dobrých nápadů a také přístrojového vybavení, které je často velmi drahé. Firmy spoluprací získají přístup k těmto znalostem a vybavení, což pro ně může být velkým přínosem. Financování vlastního vývojového centra je totiž nesmírně nákladná záležitost. Firma může šetřit své náklady a univerzita získá jak finanční prostředky na další vývoj, tak možnost praktické participace na vývoji konkrétního produktu. Získat tedy mohou obě strany.

Další kapitolou je head-hunting mladých talentovaných studentů/absolventů. Firmy projevují značný zájem o nadané studenty a již během studia nabízejí různé stáže či společné vedení kvalifikačních prací. Firmy získají nadané studenty, studenti na oplátku „nasají“ zkušenosti z praxe a po absolvování i pracovní uplatnění. Problémem je najít správnou rovnováhu mezi čistou vědeckou prací v základním výzkumu a aplikovaným výzkumem na klíč pro firmy. Oba extrémy jsou špatně, na tom se většina odborníků shoduje. Na jedné straně ztrácí univerzita kontakt s praxí, a směr bádání se tak odcizuje reálným potřebám společnosti, na druhé straně existuje riziko toho, že se z univerzit stane firemní výzkumné středisko placené z veřejných zdrojů, což představuje nedovolenou veřejnou podporu. Je tedy nezbytné najít rovnováhu mezi oběma extrémy.

Nejúspěšnějšími státy v oblasti přenosu poznatků a technologií do praxe v rámci Evropy jsou Švýcarsko, Německo a Nizozemsko.

Jaký je v současnosti celosvětový trend v této oblasti? Dochází spíše k přibližování soukromého a akademického sektoru, nebo se spíše vzdalují?

Celosvětově se tento trend nesleduje snadno, respektive srovnání jsou zavádějící, jelikož neexistuje jednotná metodika na měření relevantních veličin. Obecně však platí, že v USA je propojení aplikační sféry a univerzit až extrémní. Tento model by se však velmi obtížně přenášel do evropského prostředí s ohledem na mnoho aspektů. Srovnání v rámci Evropy je mnohem uchopitelnější. Nejúspěšnějšími státy v oblasti přenosu poznatků a technologií do praxe v rámci Evropy jsou Švýcarsko, Německo a Nizozemsko. Diskuse a snahy vlády o posílení tzv. třetí role univerzity v této oblasti tam začaly již v 70. letech minulého století, zatímco u nás se dají sledovat jen necelé dvě dekády takovýchto snah. Každopádně lze nyní pozorovat značné úsilí o přiblížení těchto dvou světů, a to jak na evropské, tak i na národní úrovni. Existuje řada dotačních titulů na podporu spolupráce aplikační a akademické sféry, a to nejen ze strany MŠMT, ale i například od MPO či ze strany krajů nebo i soukromých subjektů.

Snahy o propojení tedy jednoznačně existují a české vysoké školství dělá v tomto směru velké pokroky. Není však možné ze dne na den přeskočit téměř padesátileté zkušenosti západních kolegů, které v našem prostředí chybí.

Jak na tento trend reaguje české vysoké školství? Patříme k zemím, kde se dokáže akademický výzkum a soukromý kapitál efektivně doplňovat, nebo u nás toto propojení zatím příliš nefunguje?

Univerzita Karlova, stejně jako mnoho jiných subjektů zabývajících se inovacemi, se snaží spolupracovat a vyhledávat nové partnery. Mimo jiné jsme například členem spolku Transfera.cz, který takovéto subjekty sdružuje. Často hledáme inspiraci také u našich zahraničních zkušenějších kolegů, mohu jmenovat memorandum a na něj navazující úzkou spolupráci s Katolickou univerzitou v Lovani, jež patří mezi absolutní špičku v oblasti transferu znalostí a technologií z univerzity do praxe. Snahy o propojení tedy jednoznačně existují a české vysoké školství dělá v tomto směru velké pokroky. Není však možné ze dne na den přeskočit téměř padesátileté zkušenosti západních kolegů, které v našem prostředí chybí.

Možnosti spolupráce akademické oblasti se soukromým komerčním sektorem jsou viditelné hlavně u technických a exaktních oborů, jako jsou chemie, zemědělství či strojírenství. Jakou vidíte v této oblasti perspektivu pro humanitní obory? Které z nich považujete z tohoto hlediska za nejperspektivnější?

Máte pravdu, že u technických oborů je snazší si výstup představit – patent, nové léčivo či prototyp jsou uchopitelnými výsledky výzkumu. V těchto případech hovoříme o transferu technologií. Stejně dobře je však možné přenášet poznatky a znalosti do praxe. V tomto ohledu je potřeba zapojit trochu více představivosti, což ale nikterak nesnižuje důležitost či hodnotu výstupů. Například naše Husitská teologická fakulta školí ozbrojené složky České republiky v oblasti náboženského extremismu. Bez zajímavosti není ani tzv. trans-oborová spolupráce, ve které máme proti technickým univerzitám jistou výhodu. Ne vždy si totiž pro inovaci vystačíte jen s jedním oborem. Mohu jmenovat například velmi úspěšnou spolupráci mezi naší univerzitou a společností IBM. Naši experti z Matematicko-fyzikální fakulty přišli s technickým řešením pro velmi přesný jazykový překladač. Na tomto projektu zároveň participují jazykovědci z Filozofické fakulty. Spoluprací těchto dvou, jindy odlišných, oborů vznikl produkt, který využívá velká nadnárodní společnost. Komerční či aplikační potenciál tedy lze nalézt v technických i v humanitních oborech.

Je důležité, aby studenti získávali praxi v oboru, kterému se v budoucnosti chtějí věnovat.

Jak vnímáte trend práce během studia? Myslíte si, že je pro studenty např. magisterských oborů již důležité učit se propojovat své studium s praxí, nebo naopak považujete práci (pokud se nebavíme o jednoduchých brigádách) za aspekt, který studenta odvádí od jeho pravého poslání, na něž společnost vynakládá nemalé prostředky, tedy vzdělávání se?

Práce během studia je podle mého názoru pro studenty velice důležitá a výrazně může pomoci při vstupu na pracovní trh. Je důležité, aby studenti získávali praxi v oboru, kterému se v budoucnosti chtějí věnovat. Nesmí očekávat, že jim škola sama otevře dveře k vysněnému zaměstnání. Kvalitní vzdělání je pouze jednou z podmínek. Doporučuji využívat odborných stáží, které zaměstnavatelé velmi často nabízejí. Zároveň je nezbytnou podmínkou dobře zvládnutý minimálně jeden světový jazyk. Rovněž mohou pomoci různé kurzy, které zvýší kvalifikaci. Především by však absolvent neměl být pasivní a čekat, že práci získá bez svého přičinění.

Vy sám jste vystudoval medicínu. To je jeden z oborů, kde je soukromý sektor velmi silný a o mladé vědce je zde velký zájem. Máte osobní zkušenost s pracovními nabídkami ještě během studia?

V průběhu studia na Fakultě všeobecného lékařství UK přímo ne. Ale později, v mé práci, běžně. Měl jsem nabídky od různých firem, ale zůstal jsem věrný fakultě a nemocnici. Samozřejmě a rád spolupracuji s firmami na vývoji nových diagnostik a rozvoji oboru, protože zde je nezbytná kooperace univerzit a firem.

Kdybyste byl nyní nikoli rektorem Univerzity Karlovy, ale mladým absolventem a vědcem v oblasti medicíny, zůstal byste v univerzitním prostředí, nebo byste se raději uchýlil k výzkumu například v některé z farmaceutických společností?

Myslím si, že bych volil stejnou cestu jako před lety. Od mládí jsem se zajímal o přírodní vědy a nakonec jsem se upnul k medicíně, k práci pedagoga, k vědě a výzkumu. Dnešní absolventi mají mnoho možností, ze kterých mohou volit svoji budoucnost. Jsou tím oproti naší generaci zvýhodněni, mají možnost volby. Ale neměnil bych, neměnil bych univerzitní ani medicínské prostředí. Je to práce, která mne naplňuje. To ale nebrání spolupráci s praxí.

Studenti by si především měli ujasnit, co je baví a čemu se chtějí v budoucnu věnovat. Vzdělávat se v oboru, kterému se věnují, nad rámec studia, navštěvovat stáže a kurzy.

Co byste doporučil současným studentům, kteří tápají mezi svými představami a reálnými možnostmi zaměstnání po škole? Na co by se měli zaměřit, aby si již během studia vyjasnili, čemu se mohou věnovat, a začali na tom aktivně pracovat?

Studenti by si především měli ujasnit, co je baví a čemu se chtějí v budoucnu věnovat. Vzdělávat se v oboru, kterému se věnují, nad rámec studia, navštěvovat stáže a kurzy. Na naší univerzitě běží programy, které studentům pomáhají na trhu práce uspět. Jsou pořádány jednak jednotlivými fakultami UK, jednak Informačním, poradenským a sociálním centrem UK. Jednou z největších akcí v této oblasti je univerzitní Veletrh pracovních příležitostí Absolvent, který letos proběhne 28. listopadu 2017 v prostorách Karolina. Na něm se studenti a absolventi UK budou moci setkat se zaměstnavateli a zjistit, co je při vstupu na pracovní trh čeká. Z fakultních aktivit mohu uvést vzdělávací či poradenské akce Matematicko-fyzikální fakulty. Zmínit mohu taktéž prezentace firem, které pořádají buď studentské organizace, či jednotlivé fakulty. Informační, poradenské a sociální centrum dále nabízí řadu vzdělávacích kurzů nejrůznějšího zaměření v rámci programů celoživotního vzdělávání. Dlouhodobě je velký zájem o kurzy z oblasti společenských a přírodních věd, ze zdravotnictví a medicíny, pedagogiky, psychologie, kultury, jazykovědy či umění. Rovněž je možné se účastnit kurzů na podporu tzv. „soft-skills“, které pomohou studentům a absolventům při hledání zaměstnání.