Co tě přivedlo k hudbě?

To se stalo samo, haha. Pocházím z muzikální rodiny, takže mám rád hudbu odmalička, a když mi bylo 14 let, řekl jsem si, že bych se chtěl na hudbu dívat z druhé strany. Že nechci být jen ten, kdo ji přijímá, ale i ten, kdo ji vytváří. Začal jsem se učit na piano, kytaru. Potom jsem si začal stahovat různé programy do počítače, poznávat lidi z různých studií a byl to hrozně přirozený vývoj. Neváže se k tomu žádný velký příběh, byl to přirozený vývoj.


Jak dlouho ti trvalo, než ses se svým uměním prosadil?

Vytvářet hudbu se učíš celý život, není to něco jako naučit se jezdit na kole. Nemůžeš říct: teď už to umím – protože to nikdy nebudeš umět tak, jak bys chtěl. Protože máš pořád nové vlivy, nové nápady, učíš se nové technické věci. Když jsem cítil, že jsem v té fázi, že už to není jen zkouška, tak mi bylo 15 let. Začal jsem vkládat svoje písničky na internet, takže po dvou až třech letech.

 

Co ti k tomu dopomohlo?

Předně rodiče mi pomáhali a podporovali mě; nedělal jsem totiž nic jiného, což znamená, že jsem nechodil moc do školy. Nevěnoval jsem se věcem, kterým bych měl, ale postupem času, když mi bylo už 18 let, jsem se odstěhoval, a když viděli, že se dokážu sám uživit a že to začíná mít smysl, podpořili mě v tom. Teď jsou největšími fanoušky, ale samozřejmě na začátku to bylo trochu složité. Dále Indy z legendární skupiny Indy a Wich měl na mě vliv Někdy v 15 letech, když jsem byl malej kluk, jsem se s nim potkal a on mě vzal pod svá křídla. Ukázal mi strašně moc věcí, bral mě k sobě do studia i několikrát týdně a ukázal mi hodně
věcí, důležitých pro tvorbu
 

Co tě nejvíc baví na tvorbě hudby?

Baví mě spojování různých žánrů a stylů do sebe, přenášení prvků do různé nálady. Dneska to je jako s oblečením: všechno se míchá dohromady. Vytrácí se žánrovitost. Což se mi hrozně líbí, nemám totiž rád žádné škatulkování. Jasně, nedělám žádné kytary ani pop, ale řekl bych, že to všechno spadá do elektronické hudby. Elektronická hudba s vloženými prvky RnB, hip-hopu, trapu, downtempa a prvky ambientu. A už si v tom každý může najít, co chce, a to je to krásný.


Mladí lidé se rychle vyvíjejí a mění rádi zájmy, kde se vidíš za deset let?

Myslím, že budu dělat pořád to samé, a to z jednoho důvodu, že to je rozložené na strašně moc dílčích aktivit. Jsem současně producent i DJ, ale taky mám projekt Addict, mezitím dělám oblečení, eventy pro klienty na klíč, vytvářím soundtracky do reklam a filmů. Je to různorodé, celkově je moje práce hodně různorodá.


Jaká je náplň tvého běžného pracovního dne?

Ten se taky hrozně liší. Je to hodně podle období. Teď jsem ve fází plánovaní projektů, dělám kampaně pro klienty, které vymýšlím se svým týmem sám, plánuju českou tour projektu Addict. Dokončujeme nový merch, vymýšlíme nový videoklip s projektem VR/Nobody. Většinou hodně času strávím na počítači, procházím se, kreativně přemýšlím, píšu si nápady, hodně schůzek a meetingů. Ke konci roku bych chtěl vydat nové album, takže teď budu zavřený dlouho v novém studiu, na kterém pracuju. Zkrátka to chci dělat, protože já nemusím nic. Můžu se sebrat a odjet pryč, jet do Berlína na party nebo na koncert, ležet doma a koukat do stropu, ale prostě to chci dělat.