Jste zakladatelkou projektu Za normální holky. Jaké máte ohlasy od čtenářek?
Z devadesáti devíti procent kladné a příznivé. Na internetu všichni mluví jen o krásných chvílích a dobrých časech, zatímco já jsem začala mluvit i o tom, co nás trápí. Čtenářky a čtenáři mi píšou, že jsou vděční, že mluvím o takovýchto věcech a otevírám tabu, o nichž se nemluví.

S akné jsem měla problém asi tři roky a dobře si pamatuji, jak mi to ničilo sebevědomí.

Mimo jiné řešíte problematiku akné. Jak jste se s ním sama vyrovnávala?
Já jsem s tím měla starosti asi tři roky a dobře si pamatuji, jak mi to ničilo sebevědomí. Dále jsem si řekla, že to zveřejním proto, že spousta holek s tím má problémy a vůbec neví, co akné způsobuje, kde je příčina a jak si pomoci. Navíc mají pocit, že ony jsou ty nejošklivější a všichni okolo mají dokonalou pleť. Ale není to vůbec pravda, a to zvlášť na internetu, kde se fotky upravují, retušují a dokreslují.

Jak si zachovat psychickou pohodu i bez dokonalé pleti v době sociálních médií?
Dost těžko. Ale to je jeden z důvodů, proč jsem založila projekt Za normální holky. Chtěla jsem, aby bylo na internetu místo, kde se můžou cítit samy sebou. Když se podívám do magazínu, připomínám si, že je to jenom virtuální svět. Zajímají mě spíš lidé, kteří se nebojí udělat si ze sebe legraci nebo přiznat, že mají nějaký problém.

O tématu body positivity jste napsala knížku. Byl to velký posun od blogování?
Byl to zásadní rozdíl. Do knížky jsem napsala celý svůj životní příběh, což na internet nepíšu. Navíc jsem tam zveřejnila výsledky dotazníku, který jsem připravila, a odpovědělo mi na něj přes pět tisíc holek.

Pokud je holka ve stavu, kdy se nemůže naučit milovat své tělo, měla by ho alespoň zkusit přestat nenávidět.

Co vás v dotazníku překvapilo?
Nejvíce mě udivilo to, že na otázku, zda má dotyčná zdravé sebevědomí, mi zhruba tři čtvrtiny holek odpověděly, že mají sebevědomí zdravé nebo vysoké. Ale pak na otázku, zda by na sobě chtěly něco změnit, napsalo devadesát procent holek ohromné slohy na téma, s čím vším jsou nespokojené. A používaly i ošklivá slova jako nenávidím, nesnáším…

Co je asi nejdůležitější věc, kterou poradíte mladým, ale třeba i jejich rodičům ve vztahu sama k sobě?
Pokud je holka ve stavu, kdy se nemůže naučit milovat své tělo, měla by ho alespoň zkusit přestat nenávidět. Nemusí si začít hned říkat, jak je nádherná a všechno je skvělé, ale měla by si najít vnitřní smír, říct si, že už na sebe nebude tak zlá, a začít přemýšlet nad tím, jak začít sebe sama ctít.