Jak se připravujete na porod? Máte vybranou porodnici, vše připravené?

Poslední měsíc se připravuji velice důkladně. Čtu si u porodu denně několik článků, cvičím s předporodní pomůckou, a koukám dokonce i na youtube na tzv. birth vlogy. Ale nebojte se. Není tam vidět, jak a kudy jde dítě ven. Spíše mě zajímá, jak ženy snášejí tu bolest a kolik z nich má u porodu dobrou náladu, a musím říci, že jsem byla překvapená, jak spousta z nich, i když stráví v nemocnici i více než deset hodin, neztrácejí dobrou náladu, u porodu nekřičí a nejsou hysterické.

Původně jsem chtěla rodit v Podolí, ale neměla jsem šanci se zaregistrovat včas, již minutu po otevření portálu pro přihlášky byly registrace plné, a to přijímají 17 přihlášek denně. A tak jsem ihned jela do Motola, což byl můj plán B. Nakonec jsem moc ráda, že budu rodit zde, protože podle diskuzí jsem nakonec zvolila nejlépe. A přeci jenom je to nemocnice, kdyby se cokoli přihodilo.

Jak se chystáte rodit? Předpokládám, že přirozeně. Proč?

Ano, přirozeně, tedy pokud nedojde ke komplikacím. Nepatřím mezi ženy, které volí císařský řez, protože se chtějí vyhnout bolesti či nástřihu. Přirozený porod je především lepší pro dítě. Je statisticky dokázáno, že děti rodící se císařským řezem mívají často astma, protože se z jejich plic nedostane většina plodové vody. Naopak u dětí, které projdou porodními cestami, se při tomto tlaku většina dostane z plic a zbytek už plíce zvládnou absorbovat. A to nemluvím o imunitě, kterou si dítě díky průchodem přirozenou cestou vybuduje. Pokud ale dojde na císařský řez ze zdravotních důvodů či komplikací během porodu, pochopitelně nejsem proti, jde mi hlavně o bezpečí dítěte.

Na svém blogu píšete, že se porodu nebojíte, ale naopak se na něj těšíte. Myslíte si, že psychika maminky má vliv na průběh porodu?

Až moc často se mě lidé ptají, jestli mám strach. Z čeho proboha? Vždyť se mám spíše těšit, že konečně po devíti dlouhých měsících uvidím to nádherné miminko, které mě tak trochu šikanovalo, a také že budu mít svoje tělo zase jen pro sebe. Takže pokud budete myslet na porod pozitivně, těšit se a nebát se bolesti jako takové, ale brát to tak, že s tou  bolestí přichází na svět vaše štěstí, porod si užijete a i zotavení bude trvat kratší dobu. Konzultovala jsem to i se svou gynekoložkou, která prý přišla do porodnice s tím, že musí rychle porodit, aby se mohla postarat o svou nemocnou matku, která leží ve stejné nemocnici, a porod trval čtyři hodiny. Až příliš často slýchám, jak žena rodila 15 nebo 20 hodin. Já chci rychlý porod, a tak o něm i sním. Proto mám vše připravené, sbalené a naplánované.

Budete rodit v porodnici. Neuvažovala jste o domácím porodu? Co si o něm myslíte?

Budu rodit dokonce v nemocnici. O domácím porodu jsem neuvažovala ani minutu. Chápu, že ženy chtějí příchod dítěte na svět prožít hezky a v pohodlí domova, ale za jakou cenu! Porodní asistentka zvládne dítě porodit kdekoli, ale co když bude mít omotanou pupeční šňůru okolo krčku a jeho ozvy se během porodu sníží? Jak to ona může zjistit? Nijak! A to mluvím pouze o jednom z možných rizik, které se během porodu objevují. V nemocnici rodí také především asistentky a doktoři jsou zde pro případ, že se objeví komplikace, a je nutno provést operaci, zašít ránu, dítě uložit do inkubátoru či ho ošetřit. Pochopitelně každá rodička doufá, že vše proběhne přirozeně v pořádku, ale pro jistotu je lepší mít nablízku lékařskou pomoc.

Změnila jste v průběhu těhotenství něco ve svém životě – např. životosprávu?

Určitě stravu. Na začátku těhotenství jsem byla totálně posedlá a četla si na internetu, co všechno smím a nesmím dělat či jíst a pít. Tak první tři měsíce jsem to dodržovala a hodně mě i hlídal přítel. Když přešly nevolnosti a ve druhém trimestru jsem měla pořádnou chuť k jídlu, tak jsem si sem tam dala i velice nezdravý hamburger v jednom nejmenovaném fastfoodu. Teď ve třetím trimestru jsem se opět vrátila ke zdravější stravě, protože je lehká a já kvůli zmáčknutému žaludku už těžké jídlo nesnesu. A protože se mi to blíží, tak už si i zjišťuji potraviny, které by mohly malému způsobit nafouklé bříško a nějak si na stravu pro kojící ženy snažím navyknout. Jinak bych řekla, že ve chvíli, kdy jsem spatřila ty dvě čárky na těhotenském testu, jsem se o sebe začala okamžitě bát. Nebo spíše o miminko. Přestala jsem používat běžnou kosmetiku a pořídila si dětskou nebo přímo určenou pro těhotné a celkově na sebe byla mnohem opatrnější. Přestala jsem pochopitelně pít alkohol a kávu. A přestala sportovat. Bohužel v těhotenství je zakázána spousta sportovních aktivit a těhotenská cvičení mě moc nebaví.

Máte pocit, že vás jako osobnost těhotenství a blížící se mateřství v něčem změnilo?

Bude to znít hloupě, ale mám pocit, že jsem konečně dospěla. Okamžitě jsem vše podřídila té malé fazolce, která ještě ani nepřipomínala dítě. Ale protože jsme s přítelem miminko chtěli a já si už několik let představovala období, kdy budu hrdě nosit bříško, vše jsme si dobře promysleli a se změnami v našich životech počítali. Procestovali jsme spoustu zemí, pořídili si domácího mazlíčka (kocourka Prankieho), a tak bylo pro nás miminko dalším krokem. Vždy jsem si říkala, že bych chtěla první dítě do 25 let. Termín porodu mám 16. května a pětadvacáté narozeniny oslavím 19. května – takže to stihnu téměř na den. Nejsem zastánkyně dnešní módy, kdy většina žen čeká své první dítě již v rizikovém věku nad 30 let. Bohužel jsem proto z pohledu dnešní společnosti mladá  a nezralá žena na těhotenství a mateřství. Nebo alespoň takový mám dojem, když vidím pohledy kolemjdoucích či odpovídám na otázky doktorů, zda bylo těhotenství plánované.