Jak dlouho jste se rozhodoval, než jste přijal roli otce na plný úvazek?

Ono to k tomu tak nějak všechno směřovalo. Jako ambiciozní a perspektivní muž bez práce, o kterou jsem přišel těsně před porodem, jsem měl k mateřské poměrně našlápnuto. Obvzlášť když manželka měla zajištěné teplé místečko, kam se mohla kdykoliv bez problémů vrátit. Chvilku jsem se cukal, hledal práci, která by finančně zastínila práci manželky, ale nakonec jsem poslušně naklusal na mateřskou. Nebyla to ani záležitost rozhodování jako spíše přijetí logické situace.

Jak dlouho vám trvalo vyrovnat se s nepříjemnou činností všech otců – přebalováním? Jste příznivcem spíše jednorázových plen, nebo plen klasických?

Klasické pleny, to je největší zlo, které kdy bylo stvořeno. Jakmile to sundám a zabalím, okamžitě to vyhodím a nechci mít s tím už nic společného. Ještě tak to prát! Planeta je stejně už odepsaná, takže si nepotřebuju hrát na eko fotra a mnohem radši jsem používal jednorázovky (Tedy ne já. Syn. Mě čeká používání jednorázových plen tak za třicet, čtyřicet let). Jinak vyrovnat se s přebalováním snad ani nejde. Musí se to přetrpět a pořád si opakovat, že jednou bude lépe.

Dáváte synovi i některé známé výživové doplňky, či pro něj upřednostňujete přísun vitamínů pouze z vyvážené stravy plné ovoce a zeleniny?

Vyvážená strava plná ovoce a zeleniny – to jsou piškoty, perník, čokoláda, bonbony a podobně? Jinak vyvážená strava, to je poměrně mocné zaklínadlo, které však v reálném světě moc nefunguje. Syn má z nějakého důvodu vlastní vůli, a když mu nějaký vyvážený pokrm nechutná, tak ho do něj nedostanu, ani kdybych se přetrhnul. To jsem pak rád, že si dá třeba ten piškot nebo perník, aby vůbec něco jedl.

Nicméně kluk je poměrně zajímavý strávník. Má rád okurky. Je schopný sníst celou okurku jen tak na chuť a dožadovat se další. Z jídel má nejradši přílohy, jako je suchý knedlík, suchá rýže nebo suché těstoviny. O maso ani omáčku moc nestojí. Je to rozený vegan. Doplňky stravy nemá. Vlastně máme nějaké dětské vitamíny, které mu dávám dvakrát denně. On si myslí, že to je bonbon, já si myslím, že to je zdravé a ve skutečnosti je to předražené placebo. Všichni jsou spokojeni.

Promluvme si o financích vašeho syna. Využil jste klasickou formu spoření do prasátka, nebo jste mu založil vlastní účet, který dnešní bankovní instituce poskytují pro nejmenší členy rodiny?

Když se syn narodil, dostal od prarodičů dohromady asi dvacet tisíc. Za to jsme si koupili s manželkou wellness pobyt. Já si myslím, že syn by si to tak přál. Jinak má prasátko a tam asi dvacet korun v korunách. To je jeho spořicí účet, jeho finanční budoucnost. Počítám s tím, že až mu bude osmnáct, že mě zažaluje za Deníček moderního fotra a vysoudí na mně děsně moc peněz, takže já to beru z téhle stránky.

Vedete malého k nějakému sportu od útlého věku?

On se vede ke sportu a pohybu sám. Vůbec se nezastaví. Pořád někde běhá, skáče, něčím háže, dělá kotrmelce a podobně. Na břiše má už takový malý pekáč buchet a začíná mít větší bicepsy než já. Od září chodí na hokej a od jara půjde na fotbal.