Už 6 měsíců jste na mateřské dovolené. Jak zvládáte roli mladé maminky? Co bylo pro vás doposud nejtěžší?
Nejtěžší pro mne bylo šestinedělí. Bylo to pro mne všechno nové, a i když jsem měla vše nastudované, realita byla jiná. Nebo vlastně stejná, ale ono je jedna věc mít nastudováno a druhá vyzkoušet si to. Nejhorší bylo asi pár dní cca ve druhém měsíci Anakina, když ho bolelo bříško a já mu nemohla nijak pomoci. Nejedla jsem nic, co by mu mělo způsobit nadýmání, ale stejně nás to neminulo a trvalo to asi tři dny, než začaly kapičky zabírat. A jak zvládám roli maminky? Já nevím, asi dobře. Any je usměvavý, moc nepláče a každý říká, že je hrozně hodný. Tak snad je to i moje zásluha.

Kdy jste začala s výběrem a nákupem potřeb pro vašeho potomka?
Nejraději bych začala ihned, když jsem viděla ty dva proužky na těhotenském testu, ale bála jsem se, že něco koupím a něco se pokazí a mě pak zůstanou akorát věci a smutek. Takže jsme začali nakupovat nějak okolo 5-6 měsíce, kdy jsme se i dozvěděli pohlaví.

Na co jste kladla největší důraz při výběru kočárku?
Chtěla jsem, aby měl velký spodní koš na uložení věcí, aby měl terénní kola a aby to byla alespoň dvojkombinace. Náš kočárek všechny tyto věci splňuje, ale dnes s odstupem času, bych asi nejvíce ocenila, kdyby byl lehký a skladný. 

Jaké změny u vás nastaly od narození Anyho?
Rozhodli jsme se s partnerem koupit dům, takže nás neminulo zdlouhavé vybírání, a nakonec stěhování a rekonstrukce. V lednu už to snad budeme mít za sebou a budeme si jen užívat Aňouska. A co se týče změny osobní, řekla bych, že jsme k sobě s partnerem více připoutáni a že v něm cítím obrovskou oporu. Je z něj prostě otec a pán domu, takže z mého pohledu “dospěl“.  Já jsem se stala snad ještě citlivější ženou, než jsem bývala dříve, ale to jsou snad jen ty hormony a nedostatek spánku.

Chtěla byste něco vzkázat nastávajícím maminkám ve stejném věku?
Maminkám ve stejném věku ale i všem ostatním (nevidím mezi námi rozdíl). Nesnažte se být dokonalé! Být mámou je náročné, a tak se nestyďte říci si o pomoc. Pořídit si paní na úklid, nechat si dovézt jídlo z restaurace, poprosit kamarádku, ať jde s kočárkem na procházku a vy se můžete vyspat. Nebo prostě to nádobí umýt až zítra. Mé šestinedělí probíhalo skoro celé v posteli. Zvyknout si na nedostatek spánku není jen tak, takže aspoň v tom šestinedělí, jděte a lehněte si spolu s vaším andílkem, spánek je nejlepší lék pro vaše tělo. A po šestinedělí vyrazte s kočárem do ulic, ujít s kočárkem klidně i 20 km není nemožné a vám aspoň půjdou poporodní kila snadno dolů.