V mladší době kamenné, v době jeskyních lovců mamutů, jen každé druhé dítě přežilo první rok života. V Londýně roku 1840 se jen polovina dětí dožila 21 let a v průmyslových městech severní Anglie byla situace ještě horší. Děti žily v nehygienických podmínkách, trpěly křivicí z nedostatku vitaminu D, chudokrevností, podvýživou, všudypřítomnou hrozbou byla tuberkulóza a epidemie infekčních nemocí. I dnes si můžeme představit tehdejší životní podmínky dětí z románů Charlese Dickense.

Od roku 1989 klesla u nás kojenecká úmrtnost na čtvrtinu – to se nepodařilo nikde jinde na světě.

Počátky prevence

Dětští lékaři byli prvními bojovníky za zlepšení životních podmínek dětí. Usilovali o zavedení základní hygieny a postupně připravovali preventivní programy s cílem podchytit nejvážnější rizika. Dětem začali dávat rybí tuk jako ochranu proti křivici, postupně připravili očkování proti jednotlivým infekčním nemocem, otevírali kojenecké poradny, které se staraly o vhodnou kojeneckou výživu. Šance dětí na přežití a na zdraví stoupaly: V roce 1937 u nás přežilo do prvních narozenin 900 dětí z tisíce, v roce 1970 již 980 z tisíce a v loňském roce neuvěřitelných 997 dětí z tisíce živě narozených. Za posledních dvacet let se Česká republika zařadila mezi pět nejúspěšnějších zemí světa v kojenecké úmrtnosti, spolu s Japonskem a některými skandinávskými zeměmi, a svoji pozici v tomto pomyslném žebříčku stále zlepšuje. Od roku 1989 klesla u nás kojenecká úmrtnost na čtvrtinu – to se nepodařilo nikde jinde na světě.

Na zdraví dětí nemáme nikdo záruční list.

Současná situace

Dětské lékařství dosahuje v současnosti maxima možného. Úspěch ale mívá svoji druhou tvář: Zdravé, krásné a šťastné děti dnes považujeme téměř za samozřejmost. Ztrácíme pokoru a někdy i sebezáchovný instinkt. V některých zemích už tolik rodičů odmítá očkování a další preventivní programy, že se znovu objevují některé již téměř pozapomenuté nemoci. Někteří dospělí považují za prioritu péči o vlastní zdraví, zatímco zdraví dětí je pro ně samozřejmostí. Ale na zdraví dětí nemáme nikdo záruční list. Nepřestávejme si vážit každý den vzácného daru, že naše děti jsou skutečně šťastné, krásné a zdravé a užívejme si tohoto štěstí spolu s nimi.