V lékarnách Dr. Max se v červnu konala rozsáhlá dotazníková kampaň na podporu kojení. Setkali jste se s nějakým překvapivým výsledkem?
Zájem veřejnosti byl obrovský, této akce se účastnilo přes 22 tisíc respondentek. Nepříjemně nás překvapil vysoký počet matek, které kojí a zároveň kouří. Nejhorší byla situace mezi mladými matkami do 20 let - v této skupině kouří téměř dvě třetiny kojících žen. Dalším nemilým zjištěním bylo to, že více jak třetina mladých žen považuje za dostatečné kojit jen v prvních třech měsících po porodu. 

Jakou délku kojení doporučují odborníci? 
Žena by podle doporučení České pediatrické společnosti měla kojit minimálně po dobu prvních šesti měsíců. Po tuto dobu je mateřské mléko pro dítě unikátním zdrojem všech živin. Nic lepšího pro dítě nelze vymyslet.

Dalším nemilým zjištěním bylo to, že více jak třetina mladých žen považuje za dostatečné kojit jen v prvních třech měsících po porodu.

V čem mateřské mléko vyniká nad náhradním kojeneckým mlékem? 
Mateřské mléko se vyvíjí společně s kojencem - těsně po porodu má zcela jiné složení než po zbytek kojení. Mění s každým jídlem, které matka sní - proto každé kojení znamená pro dítě novou zkušenost. Toto žádná kojenecká výživa zajistit nedokáže Matka a dítě se v průběhu těhotenství i kojení ovlivňují. Již před porodem předává matka dítěti řadu obranných látek. V tom pokračuje díky kojení i nadále. Při kojení pak i dítě přisátím na mléčnou žlázu předává matce bakterie z povrchu svého těla a ze své ústní dutiny.

Jak a proč se mateřské mléko během kojení proměňuje?
Mateřské mléko "roste" s dítětem - mění svoje složení podle toho, co je organizmus kojence schopen zpracovat. Novorozenec nemá plně funkční trávicí enzymy, proto není schopen zvládat běžnou potravu. Jeho střevní i jaterní enzymy dozrávají postupně a podle toho se vyvíjí i mateřské mléko. Tohle výrobci odpozorovali od matek, proto existují různé druhy náhradní kojenecké výživy – pro kojence mladší šesti měsíců, pro starší kojence a pro batolata.

Při kojení pak i dítě přisátím na mléčnou žlázu předává matce bakterie z povrchu svého těla a ze své ústní dutiny.

Řada z nás si pamatuje dobu, zhruba před třiceti lety, kdy byla kojenecká výživa velkou módou. V čem se odborný pohled na výživu kojence za ty rokyzměnil?
Kojenecká výživa zde byla v minulosti a je tady i dnes jednoznačně proto, aby pomáhala. Doba, o které mluvíte odrážela tehdejší stav medicínského poznání - přesně kontrolovaný přísun živin byl chápán jako optimálnější v porovnání s mateřským mlékem, které svoje složení mění například v závislosti na aktuálním stravování matky. Dnes už ale víme, že tyto změny ve složení mateřského mléka nejsou špatné - organizmus kojence se tak nepřímo seznamuje s okolním světem včetně toho, co bude sám bude jednou konzumovat. Změnilo se i složení kojenecké výživy - ta dnešní je bohatší například o probiotika a prebiotika a obsahuje více omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Kdy by měla matka sáhnout po kojenecké výživě?
Matka by po ní měla sáhnout například ve chvíli, kdy tvorba mateřského mléka není dostatečná. Lze jí využít i za situace, kdy matka užívá léky, které by mohly přecházet do mateřského mléka a negativně ovlivňovat zdraví nebo vývoj kojence. Zcela výjimečné jsou pak situace, kdy matka nesmí kojit kvůli svému onemocnění. Mějme ale stále na paměti, že náhradní kojenecká výživa je vždy náhradou, nikoli první volbou.

Změnilo se i složení kojenecké výživy - ta dnešní je bohatší například o probiotika a prebiotika a obsahuje více omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Kdy by měla matka zařadit kromě kojení také příkrmy?
Ideální je období mezi čtvrtým a šestým měsícem. Dítě už má zažívání kolonizované bakteriemi a jeho trávicí i imunitní systém je schopen poradit si s látkami, s nimiž se v potravinách setká. Důležité je v době zavádění příkrmů stále pokračovat v kojení.

Jaké příkrmy jsou pro kojence nejvhodnější?
Příkrm by neměl mít podobu plného jídla. Vhodné je začít s jedním druhem zeleniny. Ta by měla být uvařená, rozmixovaná nebo propasírovaná a v podobě řídké kaše. Nikdy by ale příkrm neměl tvořit hlavní část kojencova jídelníčku. S tím souvisí i horní hranice pro kojení. Ta je individuální, je třeba ale počítat s tím, že po šestém měsíci energetické nároky dítěte rostou a samotné mateřské mléko už bude dostačovat stále méně.