Plná mléčná výživa

Mateřské mléko představuje nejvhodnější výživu pro kojence. Výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců má ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou či částečným kojením řadu výhod pro matku a dítě. Je prokázán nižší výskyt infekcí, alergií a syndrom náhlého úmrtí kojenců – SIDS. U kojených dětí je v pozdějším věku i nižší riziko rozvoje obezity, vysokého tlaku (odborně hypertenze), a dokonce i cukrovky 2. typu. Kalorická hodnota mateřského mléka je přibliž- ně 67 kcal/100  ml. Cukry (laktóza 6,5–7,2 g/100 ml) tvoří 40 % kalorické hodnoty, tuky (3,8–4,5 g/100 ml) se podílejí na kalorické hodnotě mléka asi z 50 %. Bílkoviny tvoří nejstálejší složku v mateřském mléce (0,9–1,3 g/100 ml).

Mateřské mléko obsahuje mnoho dalších látek, které jsou pro vývoj dítěte významné.  U zdravého prospívajícího kojence je možné s výlučným kojením pokračovat až do ukončeného 6. měsíce života – u části dětí však může dojít k rozvoji chudokrevnosti (odborně anémie), protože malé množství železa v mateřském mléce nemusí být dostatečné k tvorbě krevního barviva (odborně hemoglobin).

Kojení je pro dítě z mnoha důvodů výhodné, ale nemožnost kojení není tragédie. Dětem matek, které z různých důvodů nemohou kojit, je však nutné podávat náhradní kojeneckou mléčnou výživu (odborně formule).

Obvykle je jako první podáváno zeleninové pyré (mrkev, brambor) a dále je přidáváno více druhů zeleniny. Každá nová potravina má být zaváděna s odstupem tří dnů od předchozí z důvodu rozpoznání případné alergie.

Zavádění příkrmů

Zavádění příkrmů před 17. a po 26. týdnu není u kojených, částečně kojených a nekojených dětí doporučováno. Optimální doba zavádění příkrmu je mezi 4. a 6. měsícem věku. V tomto období se má postupně zavést nejen mléčný, maso- zeleninový a ovocný příkrm, ale i lepek. Ukázalo se totiž, že zavádění příkrmů v období mezi 17. a 26. týdnem (hovoříme o tzv. období potravinové tolerance), zejména při pokračování částečného kojení, snižuje prokazatelně riziko rozvoje potravinových alergií a celiakie.

Příkrmy se podávají dítěti lžičkou. Obvykle je jako první podáváno zeleninové pyré (mrkev, brambor) a dále je přidáváno více druhů zeleniny. Každá nová potravina má být zaváděna s odstupem tří dnů od předchozí z důvodu rozpoznání případné alergie. Postupně je přibližně v průběhu měsíce doporučováno přidat asi 20 g libového masa, většinou začínáme masem kuřecím nebo krůtím, jehož množství se ve druhé polovině prvního roku života zvyšuje na 35 g. Postupně se maso podává až 6krát týdně, jednou týdně je vhodné maso nahradit vařeným žloutkem. Zpočátku je nabízena malá porce příkrmu, která je doplněna  podáním  mléka, a v průběhu asi dvou týdnů po zavedení příkrmů je mléčná  porce  tímto příkrmem  nahrazena  úplně.  Druhou  porcí zaváděných  příkrmů  bývají většinou kaše, zprvu rýžová/kukuřičná nemléčná, poté kaše mléčné, a nakonec i mléčné obilné. Zavádění lepku má být postupné, zpočátku odpovídající obsahu lepku ve dvou piškotech či 1 čajové lžičce mouky. Jako praktické se jeví smíchávání kaše mléčné či rýžové s kaší obilnou/krupicovou v poměru 2 : 1 po dobu prvních několika dnů nebo příprava polévky s jíškou. Dalším příkrmem bývá obvykle ovocné  pyré,  přičemž  obsah cukrů  (sacharidů)  by neměl  překračovat 20 g/100 g, vybíráme tedy pyré nepřislazované.