Knihu Švédská kuchařka - kulinářské tradice Severu vydalo nakladatelství Smart Press

Méně je více

V knize Krása pro všechny z roku 1899 píše švédská filozofka, feministka a kritička Ellen Key, že je hezčí mít doma méně, ale zato kvalitních věcí. Tato myšlenka vychází z protestantské etiky, která na rozdíl od té katolické hlásá střídmost, přirozenost a jednoduchost. Na ni později navázala i IKEA, svou filozofií „demokratického dizajnu“. Odolný buk, jasan nebo bříza roste na Severu hojně, a proto je dřevo odnepaměti využíváno nejen jako stavební materiál typických dřevěných domků s bílými trámy. Dnes jsou jména severských nábytkových dizajnérů, k nimž patří Fin Alvar Aalto, Dán Arne Jabsen nebo Švéd Bruno Mathsson, známá po celém světě a jejich nejslavnější díla jsou tak nadčasová, že na Severu není výjimkou „mít je doma“ ani dnes. Jejich společným znakem je krása, jednoduchost a funkčnost.

Hodně Seveřanů si potrpí na krásně a útulně zařízený domov, možná i právě proto, že v zimních měsících často tráví večery doma, u hořícího krbu nebo při  zapálených svíčkách...

Život ve znamení hygge

I když v dnešní době patří skandinávské země k jedněm z nejbohatších na světě, zdejší obyvatelé se, možná podvědomě, filozofie jednoduchosti a udržitelnosti stále drží. Hodně Seveřanů si potrpí na krásně a útulně zařízený domov, možná i právě proto, že v zimních měsících často tráví večery doma, u hořícího krbu nebo při  zapálených svíčkách ve znamení hygge (tento koncept mimochodem znají i ve Švédsku, kde se mu říká mys). Velmi oblíbenou relaxační aktivitou je saunování, domácí sauna není ve skandinávských domácnostech výjimkou. Máte-li štěstí, můžete se po pobytu v horké páře osvěžit v křišťálově čistém jezeře přímo za domem.

Skandinávská gastronomie

I současná skandinávská gastronomie se drží hesla, že méně je více. V roce 2004, kdy otevřela své dveře vyhlášená kodaňská restaurace Noma, představili zdejší šéfkuchaři René Redzepi a Claus Meyer svůj koncept založený na čerstvosti, sezónnosti a lokálním původu surovin. Nápadité, minimalistické, ale do detailu promyšlené pokrmy přicházely na stůl v netradiční nebo dávno zapomenuté úpravě a často v neotřelých, překvapujících kombinacích. Místo aby kuchaři používali hromady koření, nechali vyniknout přirozené chuti jednotlivých surovin. Dnes jsou některé michelinskými hvězdami se pyšnící podniky natolik oblíbené, že si na rezervaci počkáte i rok a skalní „foodies“ do nich létají klidně i helikoptérou (jako třeba do severošvédské restaurace Fäviken).

Móda v duchu rovnosti

Severská móda je střídmá v používání barev. Obvykle se jedná o základní barvy v chladných tónech. Říká se, že zde se skandinávský styl inspiroval Seveřany tolik milovanou přírodou. Bílá je barvou sněhu, který některé kouty Skandinávie pokrývá celoročně, tmavě zelené jsou polštáře měkkého mechu a koridory borovicových lesů, lemující zdánlivě nekonečné dálnice. Světle modrou oplývá zimní obloha a tmavě modrá je synonymem ledovcových jezer a moře. V duchu rovnosti pohlaví je severská móda spíše androgynní. Ležérních střihů a přirozenosti si Seveřani cení víc než vyzývavosti a nepohodlného oblečení. Nutno dodat, že tyto střihy typicky vysokým a štíhlým Seveřanům velmi sluší. Důraz je kladen na kvalitní přírodní materiály, jako je bavlna, vlna, plátno a len.

V dnešním světě plném laciných napodobenin, určených k rychlé spotřebě a následnému vyhození, je ekologický přístup k planetě a důraz na kvalitní udržitelné materiály potřeba víc než kdy jindy. Doufejme proto, že u nás skandinávský styl, jehož heslo zní „v jednoduchosti je krása“, zakotví co nejdéle.