Sjezdila jste celý svět, snowboardovala ve špičkových lyžařských střediskách. Kde to máte nejraději v Čechách, máte oblíbený areál?

Nejraději mám Colorado. Je tam spousta dobrý parků a taky se tam dá jezdit na sněžných skůtrech skoro všude. Je to takový můj druhý domov. Mám tam spostu kamarádů a trávím tam i část léta. V Čechách  se moc přes zimu nepohybuji. Hodně cestuji po celém světě. Ale vždycky se těším na Snowjam. Jezdit před domácím davem má super atmosféru.

S blížící se zimou se většina Čechů začíná tetelit blahem v očekávání pobytu na horách. Vy trávíte připnutá do prkna většinu roku, jsou pro vás zimní měsíce ještě něčím výjimečné?

Snažím se udělat si tu zimu vždycky něčím zajímavou. Letos vyrážíme s kámoškou Cheryl do Japonska a budeme natáčet pokračování Shark Tales. Pořád se něco děje a nikdy to není uplně stejné, to je na tom krásné. Jsem hrozně ráda, že mohu dělat to, co mě opravdu baví.

Zimní období sebou nese větší riziko nachlazení, máte nějaký babský recept, jak se udržujete zdravá?

Vozím si s sebou vitamín C a taky chlorelu a to beru preventivně každý den. Musím říct, že už jsem nebyla nemocná pár let. Asi to teda funguje. A taky zdravá strava je základ. To mě drží nad vodou při náročné sezóně. 

Čím se na svahu zahříváte, vlastníte mezi Čechy třeba oblíbené placatky?

Haha, někdy do backcountry po ježdění si placatku vezmu. Po dobře vykonané práci je třeba zasloužená odměna.

Děláte adrenalinový sport, zranění jsou zde denním chlebem, v loňské sezoně jste kvůli pochroumaným vazům v koleni skoro nezávodila. Už jste v pořádku a neříkáte si vzhledem ke zdravotním újmám, mám já tohle vůbec zapotřebí?

Většinou těsně po zranění si říkám, jestli to mám zapotřebí. Ale pak zase začnu trénovat a jezdit a vždycky to stojí za tu bolest a námahu. Můj sport je tak unikátní, že nejde jenom tak přestat. Asi bych jezdila, tak jako tak, i bez závodění a k tomu je potřeba být zdravá. 

Vždycky jsem si dělala, co jsem chtěla a rodiče byli rádi, že nevymýšlím hlouposti.

Jaké vůbec bylo vaše nejhorší zranění? Když se chystáte na jízdu, letí vám někdy jejich výčet hlavou?

Koleno je asi to nejhorší kvůli tomu, že rehabilitace trvá okolo 9 měsíců. Někdy si na to před jízdou vzpomenu. A hodí mě to do větší koncentrace. A snažím se být 100% v přítomném okamžiku a tam chyby nedělám.

Jak na volbu "vašeho" sportu reagovala rodina a bližní, nepřáli si pro dívku nějaké tradičnější sportovní odvětví?

Rodina neměla moc na výběr. Vždycky jsem si dělala, co jsem chtěla a rodiče byli rádi, že nevymýšlím hlouposti. Vždycky mě 100% podpořili a za to jsem hrozně ráda.

Snowboarding pro mě je i není sport. Tlak na výsledky není takový, závodníci jsou uvolnění a vůči sobě přátelští. Je to ten aspekt, který vás nejvíce baví?

Můj tréningový den probíha na kopci s kamarádkou Norkou a Rakušankou. Trénujeme nové triky, pomáháme si zlepšovat se a posouvat náš sport. A na závodech se soustředíme na svůj výkon, ale je tam vždycky radost když, kamarádka/soupeřka odjede jízdu. Nezáleží na tom, jak jedou ostatní. Když na to mám, tak na to mám a pokud ne tak ne. A to nemůže žádný soupeř ovlivnit. A spoléhat se na to, že někdo spadne, není můj styl.

Je pro vás více olympiáda, nebo tradiční X-games?

Xgames má velkou tradici a stříbrná z Aspenu je až do teď jedna z mých nejcennějších trofejí. Ale na tu olympijskou medaili si ještě brousím zuby, do kolekce by se mi hodila. :)

Kariéra nebude ani u vás věčná, myslíte už na zadní vrátka, co by vás lákalo?

Pomalu začínám vymýšlet různé Web episody jako můj film Shark Takes a s Red Bullem pracuju na různých projektech. Vždycky je co dělat, když se chce. Nějak na to jestě moc nemyslím. Můžu závodit ještě minimalně 10let, když mě to bude bavit a budu zdravá.

Tip Šárky pro mladé jezdce, kteří by chtěli začít závodit

Základ je mít natrénované triky, které tam jezdec dá i v tom nejhorším počasí a taky se nebát improvizace. Pak zkusit prvni závody. Na to je ideální český pohár, který je open a registrovat se dá přes web czechsnowboarding.cz. Pokud vás závodění chytne a přijdou první výsledky, tak je potřeba vyrazit do Alp. Rakousko je relativně blízko a jsou tam super parky. No a pak je potřeba se naučit pracovat sám se sebou… Když závodím, snažím se soustředit hlavně na svůj vlastní výkon a být uplně uklidněná. Trochu se prodýchat před dropinem je zásadní.